Swissuniversities (https://www.swissuniversities.ch)

Vladimír Mikeš, Univerzita Karlova, Filosofická fakulta

95 358,08 CHF

Université de Fribourg, Département de philosophie

Dva články (v současné době procházejí revizí):

„Becoming oneself in Early Stoicim and Plotinus“

„Marc-Aurèle: les conditions d’une liberté“

(dvě přednášky na University of Fribourg o výše uvedených tématech, jedna přednáška na University of Lausanne: „Les passions et des émotions des stoïciens“, jedna prezentace na mezinárodní konferenci (Fribourg University): „Marc-Aurèle et l’ancien stoïcism: l’état de transition“)

Projekt nabízí systematickou a historickou analýzu koncepce Stoiků a Plotinusovy koncepce zaměření se do nitra a jejich etických systémů. Analýza se hlavně soustředí na konvergenci a divergenci těchto dvou systémů: na jedné straně Stoikové a Plotinus zaujímají stejný postoj k osobní tělesné a duševní pohodě a osobní dokonalosti (ctnosti), a dokonce je nacházejí (podobným způsobem) na specifické koncepci zaměření se do nitra (což bylo ve své době v každém případě nové); v obou případech je to základem pro novou koncepci člověka. Na druhé straně Stoici ze svého systému eliminují jakýkoliv transcendentní princip a jejich koncepce zaměření se do nitra se zdá být náhradou za tento princip; zatímco Plotinus tvrdí, že koncepce zaměření se do nitra může být vybudována pouze na základě druhu sebepoznání, které postuluje existenci transcendentního principu. Ze systematického hlediska je tak projekt zaměřen na to, jak dát vedle sebe ve velkém měřítku dva různé modely etiky, které se jeví jako dvě alternativní odpovědi na stejnou otázku. Porovnání je tedy jedinečnou příležitostí zkoumat význam transcendentního principu pro etický systém i význam určité koncepce zaměření se do nitra člověka (založené buď jako pouhý empirický fakt v případě Stoiků nebo jako transcendentně závislé sebepoznání v případě Plotinuse). Jako historickou analýzu projekt nabízí příležitost sledovat vývoj Plotinusovy pozice z pozice Stoiků, čímž dochází k lepšímu pochopení Plotinusových argumentů. Z tohoto hlediska bude zkoumána hypotéza, zda radikální koncepce sebepoznání, zavedená Plotinusem do platónské tradice, není částečně transformací koncepce Stoiků zaměření se do nitra.